...jinak jdete-pochodem smrti-vstříc-sobě samým
Malý Míša
Malý Michal se nedívá na televizi
Raději se dívá jen tak z okna ven
Raději se dívá naproti do zdi
Malý Michal má z televize strach
Pořady pro děti večerní zprávy
Předpověď počasí pátrání
Sportovní přenosy filmy a seriály
A závěr vysílání
To pro malého Míšu nic není
Malý Míša má nádor
Malý Míša má nádor v hlavě
Nádor má málo místa
Nádor má málo místa v hlavě
Nádor má malého Michala
V hrsti
Kdy asi Kdy asi
Hlína slzy a květiny
Kdy asi kdy asi
Jak brzy
Utíká utíká čas
Malého Michala
Utíká utíká až
Proteče mezi prsty
Nádor z televize
Televizní nádor
Až úplně vyplní prostor
Před bouří
To je ale divný
To je ale podivný
Vítr žene listí
Vysoko nad zemí
Pokroucené listy
Nad střechami letí
Polámané prsty
Uvízly za okenicí
Harfa
V okně přímo do tvý hlavy
Stojí cizí silueta
V ruce svírá čtyři dráty
Který vedou mezi stoly
První v ruce omotaný
Druhý končí kdesi v rohu
Třetí mizí ve tvých dlaních
Čtvrtý jen tak blbě trčí
První táhne
druhý krájí
třetí škrtí
čtvrtý jen tak blbě trčí
Každý tón co tady zazní
Skrývá jiné utrpení
Zelený muž
Mezi listy co se třpytí
Do větví je zapletené
Po kmeni se plazí cosi
Vítr fouká ale kosy
Nevyplaší
Do Přezletic
Cesta se prohýbá krajinou
Pole se nadechuje potichu
Nebe se sklání před zimou
A srdce zvonu v dotyku
Žito
Soumrak mě svírá
Kouzelník Žito je
Sám nad sebou sovou
Jeřabino tichá
tao-uno
chtěl jsem oplodnit moře
chtěl jsem oplodnit oheň
chtěl jsem oplodnit horský vzduch
slunce dál do moře ulehá
oheň se popelu oddává
zašeptal vítr na štítě
chápej nech všechno tak jak je
Permon
jsi to ty Rendo Rendoviči
cos zasadil do skály jívku
jsi to ty Rendo Rendoviči
cos uhnětl ze škváry dívku
v tobě se sváří
apoštol jemnosti
a stejnojmenný démon
a moře povrchnosti šeptá i září
tvoje jméno
čekáč
tak jako kouzelná skříňka
prázdná tajemstvím
má otevřená dvířka
tak jako kouzelná schránka
tichá poselstvím
má otevřená vrátka
zbytek Ophelie
Jen pár bloků odtudStojí starý dům
Jen pár bloků z hlavy
Musíš vyndat ven
Jen pár bloků odtud
Se včely rojí
Jen pár bloků tady
Naproti zde postavených
Přidej do kroku v Nuslích
Lepík
Létáš si a tančíš
dokola
Na konci žihadla visíš
za střeva
Si včela
chleba
Chlupatej chleba nemám rád
I když to nejsou chlupy chleba
V úterý Damián je pouštěl z těla
Tam kam mi spad - chleba
Monice1
Mosty ač jsou na dvě strany
Některý z nich končí v moři
Moře ač je nekonečný
Může se zdát končit v dálce
Dálka ač je neskutečná
Snadno pozře všechny mosty
Po mostě pak který není
Dostaneš se do setmění
Monice2
Není vysvobození a není zakletí
Ani osvobození a prokletí
Rozuzlení a kvílení
Probuzení a klení
Rození mření
Monice3
Nejsi víc
Něž bílá silueta v dálce
Nejsi víc
Než shrbený soused nad cigaretou
Co je víc
Než zdát se
Co je víc
Než Tě zevnitř rozklovou
Vánoce 110011
Křížem krážem cesta vede
ztiš se!
ve středu jsi Budha
v pátek klíště
příště?
holka z Haify s prstem na spoušti
struna harfy
přelud na poušti
marnou resuscitací
vše se k Tobě navrací
v tento slavný den
buď pochválena
buď pochválen
Betschebě1
růžový lampión svící svítící
mraky z hor a sluneční řeka
ve vlasech hlas má schovaný za obzor
mevídek Pů údolím spěchá
Nomád
uprostřed pouště
pod černým stanem
má sen
o černý tašce
uprostřed dálnice
v takových taškách se schovávají mrtví
říká si
to když jsou mezi koly
nečí vlasy
co mají společnýho černý fleky
na zdi
s rychlými pohyby jeho očí
stříbrná nit vede
od velbloudích kopyt
mezi svodidly
Tatra2vadarsi
slyšíš zvony?
začíná atomová mše
zlý kouzelník z nebe hodil
paprsky smrti pandorské
neutíkej do krytu, ne!
neber si masku s chobotem
raději se zvířaty v lese
čekej co vítr Ti přinese...
pod ochranou andělů
neublíží nikdo Tvému tělu
Net
spoutaní v síti
letíme galaxií
třeme o sebe
křemíková těla
chiméry v reji
s démony služebníky
drží nás pevně v hrsti
Výlet 12.2.3
modrý nebe - a bílý měsíc a naproti
ospalý - zimní slunce a továrna
topoly
klánovická - obora tichá jen chvíli
statek na kraji lesa a koně
rozcestí bez sochy
ale kousek dál - ve Vidrholci - toulaj se divoký prasata
občas - někoho sejmou - psa nebo člověka
cesta Tě hledá - stromy Tě hlídaj
viděl jsem stopy a starý borovice pod nima ptačí sněm
odpoledne - do Prahy z Úval únorem
14.2.3
Svátek zamilovaných je když
Nevidíš utrpení druhých
Svátek zamilovaných je když
Růžovým střepem strháváš strup
Samoty a stesku
Valentýn je krutý princ
Svátek lásky je když
Miluješ ostatní jak sobě nejdražší
Svátek lásky je když
Bytosti sjednotíš ve svém středu
I čtvrtku i pátku
Ztracený v charismatu svátku
Betschebě2
venku prší
s kapkami deště padá ne zem stín
co chvíli je blíž
škodolibý smích
je jako tetování
co už nezmizí
skleněný střeva ze psa
na místo hlasivek na krku jizvy
v tichu krve šumění ve spáncích
v oblacích
choulí se záření
co uteklo ze zařízení
za vsí
Betschebě3
jsem Tvůj dealer tak pozvi mě dál
všechno co chceš rád Ti dám
jsem Tvoje dealerka jsem měsíční zář
já v temných koutech duše držím stráž
jsem Tvé dítě a pod srdcem spím
jak v pavoučí síti mravenci
Duša
uzdrav mou duši Bože
ať stávám každý den nevinen
uzdrav mou duši Bože
ať ze všech zkoušek vyjdu očištěn
uzdrav mou duši Pane
ať se dnes zázrak stane
a víru neztrácí
duše co krvácí
Holka z Chomutova
to když ti z obratlů vedou dráty
jsi pravěký ještěr budoucnosti
schvějeě se v peci vnímání
prokřehlá mezi plameny
Pokus
vždy když se mi dostane šampón do očí
vzpomenu miliónů krysích bytostí
protože na poleptané sítnici v bolesti mizí
záblesky zářivky, skleněných stěn a bílých postav
co nejsou anděli
Bardo
chtěl bych umřít násilnou smrtí
ukopán fašistou ááá
usmažen eklektrickým proudem
při poslechu aktivního rádia
rozpadnout se
jen abych zapoměl na Tebe
a tuhle prapodivnou cestu
Rok Kohouta...dej si rakytník
Vodnářce
Jsem levoruký kapitán
korábu démonů
rozkazy šeptám podpalubím
Jsem jednoruký kormidelník
na bárce andělů
modlitby řvu do větru
Prokletý galejník
na lodi bez vesel
jsem Ten který jsem
A Ty jsi světice
co smilní ve snu
děvka která se dotkla Boha
Siréna co láká na útesy
a jindy hlídá světlo majáku
žába sedící na proraženém kýlu
Ty a já
panely jsou položený mezi obzory
v betonových kryptách hoří ohně
koncentrační tábory záření navzdory
a v nich já a ty
umíráme svobodně
anděl který hoří
odráží Tvůj stín
ulít z pekla míří k nim
7 dveří
ráno je kolem bíla tma a večer zase černá mlha
tak dokola se stále ptám a stejné chyby dělam
je v soumraku i jitru jistý čas
kdy tajemstvím k nám sestupují
a dlí tak blízko nás
Cikánka
Ošklivá cikánko v teplákách
Továrna hučí jako splav
A na haldách jak v kopřivách
Zatěžko ležet
Když ránem vyfárat
Pod zlatý okap obzoru
Mezi dvě věře nahoru
Mezi dvě věže
V mrku oka trhám list
Slunečního kalendáře
Nezaměňuj za rub líc!
Mezi alfou a betou
na korábu vědomí - prostor přísně střežený
čas ten jako voda je - sluncem když led roztaje
odděleni hladinou - z moře mraky odplynou
za horami prší
Kukátko
Když je tma
Není nic vidět
Je vidět svět
Takový jaký je
Svět představ a iluzí
Který je v tobě
Co nemá konec ani začátek
Magdalena
mostek, jezírko a střecha z mecha
nických oblud kódy světla
my atomických draků
nezřetelné pohyby života ve tmě
bobky na panelové cestě
trpělivé zvonu nezbytné srdce
ryvný porybný, interp
ret části kruhu
pouhým jitrem oblečena
Magdalena
Ka1
Jako kytka co otvírá
po noci studený
Jako píseň co se zazpívá
po dlouhým mlčení
Jako ryba co vyskočí nad vodu
Jako hejno - mířící k obzoru
Jsi Ty jsi Ty jsi Ty
Stavovské povstání
(přednes ráčkováním, po dvou sklenicích dobrého vína)
kolem Tvé bradavky tré přiopilých krouží
jak nad zoraným polem havranů
tak odporného pomálu
tu chvíli tryskem chvíli klusem
všechno co milé zalito je hnusem
neznámo kolik dní a nocí před funusem
snové a touhy – předpředstavy...
pak všechny údy do zástavy
otřít a odplivnout si
bum prásk do hlavy
bum prásk do palice
potkat Tě poprvé
a nikdy více
Černobílá otrokyně
Svítá se
Na všechno padá oranžový stín
Měla si ráda jeho polibky
Teď stojíš nahá jako... ty... ty...
Ryby v oblacích
V podzemí
Vrány bílého peří sevřený
Jsi poutník mezi břehy
A stejně věříš na... ty... ty...
Ryby v oblacích
Zheng Shan Xiao Zhong
Píseň zní
Zheng Shan Xiao Zhong
Zasněním
